Slovník pojmů

  • Koloidy

    Koloidy nazýváme takové soustavy, kde jedna látka se vyskytuje v malých částečkách (koloidní částice) a kde tyto částečky jsou rozptýleny v druhé látce. Částice látky jsou tak malé , že jejich pohyb je způsoben kinetickou energí molekul, takže gravitační síly jsou zanedbatelné. Tato směs tvoří koloidní systém ( koloidní disperzi). Nejedná se o roztok, jak je někdy mylně označován, neboť roztok je směs homogenní. Disperze je směs mikroheterogenní. 

  • Tyndalův efekt (jev)

    1. fyz. rozptyl světla procházejícího kapalinou nebo plynem obsahujícím jemně rozptýlené (zejm. koloidní) částice. Na rozdíl od roztoků obsahujících malé molekuly (tzv. pravé roztoky, např. roztok cukru) lze v roztocích obsahujících bílkoviny, „vidět“ paprsek procházejícího světla (podobně „vidíme“ světlo v místnosti se zvířeným prachem). Pomocí T. e. lze prokázat přítomnost bílkoviny v komorové vodě v oku při iritidě, na jeho principu je založena také nefelometrie 2. barevný efekt související s rozptylem světla hmotným prostředím, kdy míra rozptylu roste s klesající vlnovou délkou – modré světlo je tedy rozptylováno více než červené. Tento jev vysvětluje mj. modrou barvu podkožních žil či v hloubce uložených névů, jejichž barva je ve skutečnosti tmavě červená, resp. černá. Tyto struktury prakticky veškeré dopadající světlo pohltí a to co vidíme, je světlo rozptýlené ve vrstvě kůže nad nimi, v němž převažuje modrá složka spektra. T. e. vysvětluje také modrou barvu oblohy (mimo slunce vidíme pouze roztýlené světlo) či červené zbarvení vycházejícího či zapadajícího slunce (přímé paprsky jsou dlouhým průchodem atmosférou „zbaveny“ modré složky) 

    na obr. silný tyndalův efekt izolovaných stříbrných částic v ultračisté vodě při použití červeného laseru (stačí i laserové ukazovátko) Takováto koloidní disperze se hodí pouze pro vnější použití. U disperzí vhodnýchpro vnitřní použití je Tyndalův jev jen mírně patrný v absolutní tmě.

  • Aglomerace (koagulace)

    shlukování malých částic do větších celků

  • PPM

    Parts per million (z angličtiny, česky „dílů či částic na jeden milion“), zkráceně též ppm, je výrazem pro jednu miliontinu (celku); někdy je tento výraz odvozován i z latinského pars per milion.

    Obdobně jako procento (jedna setina) či promile (jedna tisícina) se používá pro znázornění poměru jedné části vůči celku.

    1 % = 10 000 ppm
    1 ‰ = 1 000 ppm
    v našem případě se rozumí 10ppm = 10mg Ag na 1000ml(1litr) H2O
     
  • Zeta potenciál (elektrokinetický potenciál)     

    Rozdíl potenciálů na pohybovém rozhraní, který se ustavuje při relativním pohybu tuhé fáze s  elektrickou dvojvrstvou vůči roztoku (viz modely elektrické dvojvrstvy, obr. 1). Znaménko ζ-potenciálu je opačné než znaménko iontů vnější vrstvy elektrické dvojvrstvy (podle konvence je potenciál v objemové fázi roven nule). Elektrokinetický potenciál nebývá vyšší než 0,1 V; je značně ovlivňován přídavkem elektrolytů, a to i v malých koncentracích. Je příčinou vzniku elektrokinetických jevů.

    Pro kolidní disperze je důležité, aby zeta potenciál byl co největší. Vyjadřuje totiž náchylnost ke koagulaci (aglomeraci), jinak řečeno spojování malých částic ve větší.

    Zeta potenciál [mV] Stabilita chování koloidní disperze
    od 0 do ± 5,   Rychlá koagulace nebo srážení
    od ±30 od ± 10 až ± 30   Počínající nestabilita
    od ± 30 až ± 40   Umírněná stabilita
    od ± 40 až ± 60   Dobrá stabilita
    více než ± 61   Vynikající stabilita

  • Konduktivita  (též měrná elektrická vodivost)

    Hodnota konduktivity informuje o úhrnné koncentraci iontů v měřeném roztoku. Zprostředkovaně je to informace o celkovém obsahu solí, disociovaných kyselin a zásad. Základní jednotkou pro měření konduktivity je S/m. V praxi jsou nejpoužívanějšími jednotkami uS/cm a mS/cm. Pro vodné roztoky začíná konduktivita na úrovni 0,05 uS/cm pro ultračisté vody a končí na hodnotách přes 1 S/cm pro některé zásady.
    Kromě koncentrace příslušných iontů ovlivňuje konduktivitu i jejich pohyblivost, která je výrazně závislá na teplotě. Pro běžné případy lze teplotní závislost považovat lineární s koeficientem teplotní závislosti kolem 0,2%/°C. Jelikož výsledkem měření má být, ve většině případů, informace o úhrnném obsahu solí je nutno teplotní závislost eliminovat. Proto přístroje pro měření konduktivity přepočítávají aktuální naměřenou hodnotu konduktivity na konduktivitu, kterou by měl měřený vzorek při referenční teplotě 25°C.

  • Konduktometr

    Konduktometr je přístroj pro měření měrné vodivosti (v tomto případě pro stanovení kvality=čistoty vody)

  • Utra čistá voda (UPW)

    0,05uS – 1,1uS

    Kvalita vody je klíčová pro kvalitu výsledného produktu. Například při koncentraci 100ppm je ve výsledném produktu 0,01% stříbra a 99,99% vody. Nečistoty ze vstupních surovin se pochopitelně rozdělí ve stejném poměru. Čistotě vstupní vody věnujeme maximální pozornost. Není příliš známo, že ultračistá voda "rozpouští" i sklo, o umělých hmotách ani nemluvě. Nádoby na uchovávání této vody proto musí být ze speciálního skla, či plastu určeného pro uchovávání ultračisté vody. Ani to není všechno. Ultračistá voda je hladová po jakýchkoli příměsích, takže v sobě dokáže rozpustit i plyny obsažené v okolním vzduchu. Například kysličník uhličitý.

    Ideální je vyrábět ultračistou vodu těsně před spotřebou.

     

  • Stříbro a jeho čistota

         Pro přípravu koloidního stříbra je nutné, aby výchozí stříbro mělo co největší čistotu. Ideální je stříbro takzvaně čtyřdevítkové, což znamená, že 99,99% slitiny je stříbro a pouze 0,01% jsou příměsi. V nouzi lze použít i stříbro o čistotě 99,95%, protože i tak bude více příměsí ve výsledném produktu pocházet z vody, byť by to byla ta nejčistší voda, která lze sehnat. Ale takový produkt bychom si my nedovolili prodávat, takže používáme stříbro výhradně čtyřdevítkové.

Teď vám to nehraje s předchozím odstavcem, ale hned to vysvětlím. Nejde jen o množství nežádoucích příměsí, ale o to, co je to za příměsi. Při těžbě kovů nikdy není v žíle pouze jeden kov, ale vždy jsou v menších množstvích i další kovy, včetně těžkých kovů. Nejinak je tomu i u stříbra. Stříbro se od nežádoucích příměsí čistí až při dalším zpracování. Není jistě potřeba zdůrazňovat vysokou toxicitu některých těžkých kovů. Proto ta starost o čistotu stříbra.

Kontakt

Antibakterin Ing. Petr Švanda
Chaloupky 293
503 11 Hradec Králové


+420731002307 antibakterin@email.cz
IČ: 40173291
DIČ: CZ6201190402
Podnikatel veden v živnostenském rejstříku Hradec Králové